Svatá hora
Nejdříve nahlédneme trošku do historie. Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu (586 m) u Příbrami. Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů o rozměrech 80 × 72 m se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Panny Marie, přestavěný a rozšířený v letech 1648–1673 za účasti architekta C. Luraga. K severnímu křídlu ambitů přiléhá klášter a od severozápadního rohu komplexu vedou do Příbrami kryté schody.
Pokud zavítáte do Příbrami, určitě si nenechte ujít významný barokní areál Svatá hora, který leží na z větší vzdálenosti výrazném vrchu. Pokud se cítíte duchem čilý, můžeme si ověřit svoji kondičku výšlapem cestou - schodištěm, která vás ochrání před různorodými povětrnostními živly, schodiště je kryté. Méně fyzicky zdatní jedinci mohou zvolit jistotu v podobě pravidelného autobusového spojení.
Jakmile se "vyšplháte" nahoru, zalepíte prošoupané paty, naskytne se vám velkolepý pohled na rozsáhlý komplex celého areálu. Na první pohled vás zaujmou různorodé fresky a malby knížat, panovníků a výrazných momentů z dob historie.Uvnitř na kamenné terase s balustrádami, na niž vedou čtyři schodiště, stojí vlastní poutní chrám, původně čtvercová gotická stavba ze 14. století, přestavěná a obestavěná ze všech čtyř stran barokními kaplemi v letech 1658 až 1675. Otevřené kaple západní strany byly v letech 1745-1751 spojeny stavitelem A. Schmidtem. Kaple východní strany s arkádami postavili architekti D. Orsiho. a G. D. Canevale v letech 1674–1676.
Uvnitř kostela je stříbrný tepaný hlavní oltář postupně budovaný od roku 1684 (J. Kogler) do 1775 s lidovou gotickou soškou Panny Marie Svatohorské. Socha byla 22. června 1732 korunována pražským pomocným biskupem Janem Rudolfem Šporkem (synovec hraběte F. A. Šporka). Velmi bohatá štuková výzdoba klenby i stěn od S. Cereghettiho z roku 1665, barokní kované mříže a sochy. Fresky byly několikrát přemalovány, secesní zábradlí před hlavním oltářem navrhl R. Němec (1913), několik stříbrných soch z 20. století. V severní předsíni kostela je socha sv. Alžběty (kolem 1500).
Ještě v polovině dvacátého století bylo poutní místo cílem několika desítek tisíc poutníků, s pozdější dobou začala klesat frekvence poutníků. Samotné místo je v současné době stále hojně navštěvované a rozhodně jej doporučuji k návštěvě, zamrzí jen, že část venkovních fasád začíná opadat. Investice a rekonstrukce některých částí by byla potřeba.
Pokud zavítáte do Příbrami, určitě si nenechte ujít významný barokní areál Svatá hora, který leží na z větší vzdálenosti výrazném vrchu. Pokud se cítíte duchem čilý, můžeme si ověřit svoji kondičku výšlapem cestou - schodištěm, která vás ochrání před různorodými povětrnostními živly, schodiště je kryté. Méně fyzicky zdatní jedinci mohou zvolit jistotu v podobě pravidelného autobusového spojení.
Jakmile se "vyšplháte" nahoru, zalepíte prošoupané paty, naskytne se vám velkolepý pohled na rozsáhlý komplex celého areálu. Na první pohled vás zaujmou různorodé fresky a malby knížat, panovníků a výrazných momentů z dob historie.Uvnitř na kamenné terase s balustrádami, na niž vedou čtyři schodiště, stojí vlastní poutní chrám, původně čtvercová gotická stavba ze 14. století, přestavěná a obestavěná ze všech čtyř stran barokními kaplemi v letech 1658 až 1675. Otevřené kaple západní strany byly v letech 1745-1751 spojeny stavitelem A. Schmidtem. Kaple východní strany s arkádami postavili architekti D. Orsiho. a G. D. Canevale v letech 1674–1676.
Uvnitř kostela je stříbrný tepaný hlavní oltář postupně budovaný od roku 1684 (J. Kogler) do 1775 s lidovou gotickou soškou Panny Marie Svatohorské. Socha byla 22. června 1732 korunována pražským pomocným biskupem Janem Rudolfem Šporkem (synovec hraběte F. A. Šporka). Velmi bohatá štuková výzdoba klenby i stěn od S. Cereghettiho z roku 1665, barokní kované mříže a sochy. Fresky byly několikrát přemalovány, secesní zábradlí před hlavním oltářem navrhl R. Němec (1913), několik stříbrných soch z 20. století. V severní předsíni kostela je socha sv. Alžběty (kolem 1500).
Ještě v polovině dvacátého století bylo poutní místo cílem několika desítek tisíc poutníků, s pozdější dobou začala klesat frekvence poutníků. Samotné místo je v současné době stále hojně navštěvované a rozhodně jej doporučuji k návštěvě, zamrzí jen, že část venkovních fasád začíná opadat. Investice a rekonstrukce některých částí by byla potřeba.